Mikuláš Podhajský se vrací do Luhačovic vyřídit dědictví. Poté co si jeho nevlastní matka baronka Vilma Podhajská objednala u jednoho ze svých milenců Ignáce Straky jeho vraždu a byla za ni odsouzena a uvězněna, si totiž boží mlýny došly i pro ni. Vilma spáchala ve vězení sebevraždu, a tak Podhajský dědí nejen továrnu a peníze, ale i luhačovický zámek. Nepřijíždí ale sám. Je s ním i nevítaný společník, major Vrábel, který se rovněž usídlí na zámku.
Velitel Radomír Vlach se nastěhoval k Mileně Steinové a společně se starají o děti Aničku a Františka Strakovy, jejichž otec byl odsouzen na doživotí a matka zemřela v nemocnici po útoku Vilmy Podhajské. Má v úmyslu se do budoucna s Milenou oženit, a i s dětmi se nechat přeložit na jinou stanici, kde by děti nikdo neznal a nepřipomínal jim osud jejich rodičů.
V Luhačovicích a okolí se množí loupežná přepadení skupinou mladíků. Jejich posledním terčem byl listonoš, kterému ukradli nejen peníze, ale i boty a brašnu, ze které vysypali poštu do potoka.
Po večeru v šantánu, nachází ráno na zámku v posteli Mikuláš Podhajský hlavu majora Vrábela. Na pokraji šílenství strachem oznamuje svůj nález četníkům. Stává se tak prvním podezřelým i proto, že se k notáři Bohumilu Blažkovi, s nímž měl vyřizovat své dědictví, dostavil i s věřitelem – držitelem svých dlužních úpisů na závratných tři sta tisíc korun – majorem Vrábelem. Majetek získaný dědictvím měl být ihned převeden věřiteli. Nic z toho již provedeno nebylo, protože se major nedostavil. Dlužní úpisy se po jeho smrti ztratily. Zajímavou okolností smrti majora Vrábela je to, že ještě před smrtí mu byl za živa vytržen jazyk. Hlava pak byla oddělena až po smrti zubatým ostřím.
Dalším návrhem na volavku k vypátrání podvodníka, s nímž zejména Zdeněk Cmíral nesouhlasí, je jeho matka Hortenzie Cmíralová. S návrhem však souhlasí velitel, a tak Hortenzie přijíždí do lázní. Přijíždí i s přítelkyní Zitou Kulíškovou a přiváží z Brna četníka Hanse Gebrta, který tam byl na zkoušce z českého jazyka, kterou úspěšně složil. Obě dámy se ubytují v hotelu Popper, a ihned se dají do pátrání.
Hans Gebrt také přiváží informace o majoru Vrábelovi. Zdá se, že dokázal vždy využívat situace a zalíbit se nadřízením. Již před válkou byl umístěn na tříletou stipendijní vojenskou školu, za války pak udělal rychlou kariéru u štábu na Haliči jako velitel polních soudů, kde mu přezdívali Major smrt. Zajímavé je, že jeho pobočníkem byl podporučík Mikuláš Podhajský. Ten také potvrzuje majorovu pověst. Sloužil s ním tři a půl roku během kterých velel třem až čtyřem popravčím četám denně. I proto se bojí Podhajský po propuštění z vazby, že je dalším na řadě, s kým si mohou přátelé popravených vyřizovat účty. Jakmile je na svobodě, navštěvuje Libora Vaňka, dalšího z válečných veteránů.
Velitel Vlach nařeže Františku Strakovi za lhaní kvůli rozbitému oknu. Mileně Steinové se to zdá surové, a tak se s Radomírem pohádají a velitel se opět přestěhuje zpět na stanici. Se stěhováním mu pomáhají jak obecní strážník Hejkal, tak i jeho žena Růžena. Jejich dcera Stáňa tak zůstává bez dozoru, čehož využije Martin Láska a dohodne si s ní schůzku na seně. Hlídáním před předčasným návratem rodičů je pověřen Cmíral, který si však musí odskočit, a tak propásne jejich návrat. Láska pak nahý vyskočí ze seníku přímo k nohám strážníka Hejkala, který ho raději pošle ihned pryč.
Ráno se pokusí Podhajský odstěhovat z Luhačovic. Je mu v tom však zabráněno velitelem Vlachem. Zoufalý Podhajský se alespoň pokusí dostat se zpět do vazby tím, že velitele trefí do zad kamenem. Ten mu obratem namísto vazby oplatí útok fackou. Podhajský se sesype a řekne veliteli, že ho vydírají, a pokud do tří dnů nezaplatí, zabijí ho. Je vzat do vazby, a na oplátku vypoví vše co ví. Jeho dluhy pocházejí z hraní karet, po celou dobu války byl „v lihu“. Ví také, kdo Vrábela zabil. Byl to Gyulla Tepes, Maďar z Transylvánie, o kterém si myslí, že je nesmrtelný. Byl jediný, který si nenechal zakrýt oči při vlastní popravě a celou dobu se díval Podhajskému přímo do očí. Přestože byl zastřelen popravčí četou, objevil se po válce na zámku. Nabídl Podhajskému dvě možnosti. Buď od něj odkoupí dluhopisy za poloviční cenu, nebo ho zabijí. Peníze má přinést k Liboru Vaňkovi domů. Libor Vaněk ale zmizel. Nejméně dva dny nebyl doma a na jeho dvoře jsou v blátě otisky od pažeb pušek.
Při návratu od hotelu zjišťují četníci, že na četnické stanici hoří. Navíc z vazby zmizel Mikuláš Podhajský. Nejméně půl tuctu banditů přepadlo pod vedením zrzavého Maďara stanici, obecního strážníka Josefa Hejkala svázali, založili oheň a odvedli si Podhajského.
Jsou povolány posily, které mají pod velením rytmistra Jirky přijet odpoledne vlakem. Hans Gebrt je bude čekat na nádraží, Cmíral sepíše protokoly o zadržení podvodníka v lázních a Láska s velitelem Vlachem se vydají prozkoumat situaci na zřícenině, kdy by měl být tábor banditů.
Velitel Vlach se rozhodne, že si s bandity promluví. Předpokládá, že se s nimi, jako s válečnými veterány nějak dohodne, a zdrží je do příchodu posil. Lásku pošle zpět, aby šel posilám naproti. Ve zřícenině potkává nejen skupinu banditů, většinou bývalých vojáků, ale s nimi i Libora Vaňka. Přes jeho doporučení, aby šel pryč, se vydává dovnitř opevnění. Požaduje vydání Podhajského, kterého banditi zavřeli do hladomorny. Vaněk vysvětluje, že Podhajský dělal za války pobočníka majora Vrábela, a společně vyráběli falešná obvinění na vojáky. Kdo na to měl peníze, mohl se z obvinění vyplatit, kdo ne, byl popraven tak jako Vaňkovi spolubojovníci Fritz, Somolan, Vachek, Červeňák a další. Prohrával v kartách velké peníze, dokonce i tuto zřícenu prohrál. A ten, kdo mu prohry připomněl, skončil před popravčí četou. Dokonce i na Vaňka přišlo obvinění. Svědkem měl být Tepesův bratr – dvojče. Ten však odmítl falešné svědectví, a tak byl místo Vaňka popraven.
Celý díl končí pohřbem velitele Radomíra Vlacha.
Komentáře
Zatím nekomentováno