Na železniční trati u Luhačovic dochází k přepadením vlaků. Když vlak projíždí lesy, někdo zatáhne za ruční brzdu a do zastaveného vlaku vběhne několik mladíků s šátky přes obličej s bajonety a puškou v rukou. Vždy k nim dochází v sobotu odpoledne, kdy se z trhů vrací prodejci s utrženými penězi a kdy do lázní přijíždějí noví zámožní hosté na týdenní pobyty.
Velitel četnické stanice Václav Stavinoha se sblížil s vdovou po baronovi Podhajském, zavražděném v předchozím díle nazvaném „Baron Kafr“ bývalým zaměstnancem Ignácem Strakou, baronkou Vilmou Podhajskou až do té míry, že zůstává na zámku i přes noc.
Starosta Luhačovic Antonín Riedel si osobně u velitele Stavinohy stěžuje, že se okamžitě třeba dopadnout pachatele, neboť přepadávání vlaků může ohrozit plánovanou návštěvu města presidentem Masarykem, který se má při své cestě vlakem na Slovensko zastavit i zde.
Velitel se domnívá, že zde řádí cizí banda z Horních Uher, ostatně, dle úředního oběžníku podobné skupiny páchají trestnou činnost i na jiných místech. Nařizuje hlídat vlaky, nádraží a veřejná místa a sledovat a kontrolovat podezřelé živly, zejména mladšího věku. Četníkům Martinu Láskovi a Zdeňku Cmíralovi přijde divné, proč se pachatelé maskují. Vždyť pokud by byli ze Slovenska a nikdo by je tu neznal, nemuseli by bát, že je někdo pozná. Maskování by spíš ukazovalo na někoho místního.
Karla Straková, žena Ignáce Straky, uvězněného na doživotí za vraždu barona Podhajského, si dojedná na večer se Stáňou Hejkalovou, dcerou obecního strážníka Hejkala, hlídání svých dvou dětí u sebe doma.
Z Brna přijíždí vlak a veze dva zajímavé cestující. Vlakem se vrací z léčení Anna Vaňková, bývalá holka ze šantánu, dlouhou pronásledovaná četníky pro neléčený syfilis, která se nakonec na léčení odebrala dobrovolně a nečekaný četnický důstojník v hodnosti rytmistra.
Rytmistr Jirka přijíždí ze zemského velitelství zkontrolovat místní četnictvo. Byl dotázán přímo presidentskou kanceláří, zda je cesta presidenta republiky vlakem přes Luhačovice bezpečná.
Četník Hans Gebrt je při kontrole nádraží svědkem potyčky mezi Karlem Kraklem, synem přednosty stanice a nádražákem Truncem. Trunec Kraklovi ukradl kapesní hodinky, které Gebrt zajišťuje. Karel tvrdí, že je dostal od otce, přestože je na nich vyryt monogram „BK“. Celá věc je krajně podezřelá, a tak končí přednosta Fridrich Krakl na četnické stanici. Zde je ověřeno, že hodinky se stejným monogramem byly ukradeny řezníku Bohuslavu Královi při přepadení vlaku. Přednosta všechna obvinění odmítá a tvrdí, že hodinky vyhrál v gotesu v hotelu Popper. Prý se tam nelegálně hraje pravidelně a jedním z hráčů je i starosta Riedel.
Vrchní Stavinoha se vydává na zámek za svou přítelkyní baronkou Podhajskou a vidí něco, co by vidět neměl. Před zámkem se baronka baví s Karlou Strakovou, manželkou Ignáce Straky, který zavraždil jejího muže.
Věnceslav Župník, ředitel polepšovny, zahajuje předvolební kampaň na místo starosty. Se svojí politickou stranou tvrdě kritizuje neschopnost a nárůst kriminality, který vede až k přepadávání vlaků.
Blíží se další sobota, den kdy bývají přepadávány vlaky, a četníky na zkoušku Cmírala a Lásku napadá cestovat vlakem v přestrojení a připravit na loupežníky past. Zkušený četník Hans Gebrt oba upozorňuje, že je zakázáno vykonávat službu bez uniformy a že vrchní nesmí o ničem vědět. Zdeněk Cmíral si od Stáni Hejkalové půjčuje ženské šaty a v přestrojení se vydává na cestu vlakem. A má štěstí – opět dochází k přepadení. Překvapuje lupiče a po drobné potyčce se všichni dávají na útěk do lesa. Pronásledování probíhá až k lesní cestě, kde na pachatele čeká povoz, kterým svému pronásledovateli ujíždí.
Z další noční návštěvy u baronky Podhajské se vrací vrchní Stavinoha drožkou ve stavu těžké opilosti a ráno zjišťuje, že mu chybí služební revolver. Hledá jej všude, i ve drožce, a nedaří se jej najít. Pokud ho nenajde, hrozí mu velké problémy, i případné propuštění od četnictva.
Gebrt s Láskou provádějí zátah na hazardní hráče v hotelu Popper. Hlavním cílem je zadržet na místě starostu a to se jim daří. Přímo při hraní jsou přistiženi starosta Riedel, Stein a recepční z hotelu. Pří výslechu se od starosty dozvídají, že hodinky zadržené na nádraží jako uloupené při přepadení vlaku vyhrál v kartách nad panem Vozkou, majitelem povoznictví. Vozkův podnik provozuje několik povozů, všechny v zelené barvě, právě takové jako byl vůz, kterým prchli pachatelé po nezdařeném přepadení vlaku.
Vozka se při výslechu pod tíhou svědků a hodinek jako důkazu přiznává, že na místě byl a že plnil úkol zadaný mu předsedou levicové strany jejímž je členem, Věnceslavem Župníkem. Župník, jako ředitel polepšovny, poslal na přepadení tři své chovance, které měl on odvézt z místa činu a lup uschovat.
Při návštěvě polepšovny se Župník slavnostně přiznává ke všem činům a označuje je za politický, nikoli kriminální čin. Údajně tak chtěl upozornit na neschopnost místního starosty a přebírá všechnu odpovědnost na sebe. Přepadení byla prý pouze hraná a jednalo se čistě o politický akt, který měl zabránit ve využití návštěvy pana presidenta v předvolebním boji. Také představuje průvodčího z vlaku jako spojence, který zastavoval nouzovou brzdou vlak v lesích…
Na stanici přibíhá služebná ze zámku s tím, že ji po jednodenním volnu nechce baronka pustit do zámku a nakázala ji ihned přivést pana vrchního. Prý jde o otázku života nebo smrti. Na zámku leží na zemi tělo Karly Strakové. Baronka tvrdí, že za ní přišla a pokusila se ji nožem zabít jako pomstu za to, že kvůli zavraždění barona byl její manžel odsouzen na doživotí, a ona ji zastřelila vrchního služební zbraní kterou zde naposledy zapomněl. K překvapení Stavinohy i Podhajské je však Straková stále na živu. Vilma Podhajská se snaží svého milence přesvědčit, aby ji zabili a tělo někam ukryli. To vrchní odmítá a posílá pro lékaře.
Stavinoha si dává vše dohromady a dochází mu, že byl svou milenkou pouze využíván. Ta tvrdí, že se bránila noži, ale na místě činu žádný nůž není, že nevěděla, o koho se jedná, přestože ji se Strakovou viděl bavit se u zámku. Nezbývá mu, než vše oznámit nadřízenému rytmistru Jirkovi.
Straková se dostává včas do nemocnice a druhý den je schopná výpovědi. Okresní soudce Oldřich Janota se spolu s četníky dozvídá, že Straková byla na zámek vylákána baronkou Podhajskou pod záminkou převzetí peněz, které slíbila pravidelně vyplácet jako odměnu za zavraždění manžela. Podobně jako Stavinoha, byl i Straka jejím milencem. Postupem času ho přiměla, aby zabil jejího manžela, protože se jí nechtělo odjet s ním do Indie, kam se chystal a rozvést se také nemohla, protože by přišla o všechen majetek.
Epizoda končí zadržením baronky Podhajské a odvelením velitele Václava Stavinohy. Dle Hanse Gebrta bude buď propuštěn od četnictva, nebo převelen někam na východní Slovensko či Podkarpatskou Rus. A president Masaryk nakonec přece jen jel přes Hodonín, takže na něj v Luhačovicích na nádraží čekali zbytečně.
Zatím nekomentováno